Je to velmi těžké.
Úkolem kosmetických přípravků je zvyšovat nám sebevědomí, a cítit se tak dobře ve vlastní kůži. Avšak každý kdo trpí jakoukoliv formou akné ví, že špatně naformulovaný přípravek může záněty, které se snažíme dostat pod kontrolu ještě zhoršit.
Pokud jste se s takovým problémem někdy setkali, pak vám určitě neunikl výraz nekomedogenní přípravky. Co to však znamená, pokud vůbec něco? Jak poznat, zdali produkt, který na pleť používáme skutečně je nekomedogenní.
V medicíně "comedo" nebo "comedone" znamená počáteční fáze akné. Jednoduše řečeno se jedná o ucpaný pór. To znamená, že pokud je aktivní látka zařazena do kategorie komedogenní, může zanašet póry a vést ke tvorbě, nebo zhoršení akné.
Koncept komedogenicity vznikl již v 70-80 letech pod názvem Acne Cosmetica (akné způsobené kosmetickými přípravky) a to na základě teorie, že klienti s již aktivním akné, způsobeným jinou příčinou, svůj stav pleti zhoršují používáním určitých typů přípravků jako make-up, krémy, mléka apod. Tak aby se zjistilo, zdali je toto tvrzení pravda, našli výzkumníci cestu jak měřit množství komenodů způsobených určitou aktivní látkou.
Výsledkem mnohaletého testování byla a je "stupnice komedogenicity", která je veřejně dostupná na mnoha on-line portálech. V této tabulce naleznete list aktivních látek používaných v kosmetickém průmyslu s ohodnocením 0-5. Čím vyšší je číslo, tím více bude aktivní látka zanášet póry. Všechny látky s hodnocením 0-2 jsou obecně považovány za nekomedogenní. Pokud se tedy při výběru přípravků budete řídit tímto pravidlem, jste v bezpečí. TO JE JEDNODUCHÉ NE?
BOHUŽEL NE! Je prakticky nemožné, podívat se na složení přípravku a determinovat s přesností, zdali produkt bude, či nebude zanášet póry.
Problem je, že zmíněná stupnice neni standartizovaná. Jedna studie z roku 2006, která byla provedena na lidské kůži považovala všechny látky, které zanášely póry v míře nižší než 50% za nekomedogenní, aniž by při výzkumu bylo přihlíženo ke stupnici.
To však neznamená, že hodnocení nemá žádný význam. Silně komedogenní látky jako například isopropyl myristate, isopropyl palmitate, ethylhexyl palitate a lanolin mohou s jistotou zanášet póry a zhoršovat tak stav akné, pokud jsou použité ve vysokých koncentracích, nicméně není na 100% zaručeno, že to samé nebude způsobovat aktivní látka s nejnižším hodnocením komedogenicity.
Znalost komedogenní látky vám tedy nikdy neřekne, zdali samotný produkt bude mít tento nežádoucí účinek na vaši pleť. Každý z nás je jedinečný, navíc vždy záleží i na samotné formuli každého jednotlivého přípravku. Například kokosový olej je silně komedogenní látka (stupeň 4) přesto však jsou klienti, kteří jej používají bez jakýchkoliv vedlejších účinků.
Podle FDA (Food & Drugs Administration) neexistuje officiální specifikace pro nekomedogenní přípravky. Pokud je tímto názvem produkt označen, nelze vyloučit, že bude obsahovat i látky, které prokazatelně komedogenní jsou.
Pokud tedy řešíte problém s akné, je vždy lepší každý produkt nejprve vyzkoušet na spodní čelisti nebo za uchem (produkt aplikujete a po dobu 48 hodin budete sledovat reakce pleti), nežli bezhlavě nakupovat a pak být překvapen dramatickým zhoršením pleti.
Reference:
AM Kligman, Petrolatum is not comedogenic in rabbits or humans: A critical reappraisal of the rabbit ear assay and the concept of “acne cosmetica”, J Soc Cosmet Chem 1996, 47, 41-48.
P Mirshahpanah and HI Maibach, Models in acnegesis, Cutan Ocul Toxicol 2007, 26, 195-202.
JE Fulton, Comedogenicity and irritancy of commonly used ingredients in skin care products, J Soc Cosmet Chem 1989, 40, 321-333.
WE Morris and SC Kwan, Use of the rabbit ear model in evaluating the comedogenic potential of cosmetic ingredients, J Soc Cosmet Chem1983, 34, 215-225.
Pro části textu byl použit zápis rozhovoru s Dr. Bunimovich, Dr. Khetarpal a studie publikovány v The Journal of the American Academy of Dermatology.